|
|
Fenomén smrti v československých legiích v Rusku v letech 1914 - 1920
Boháčková, Ilona ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Téma předkládané diplomové práce vychází z metodologického konceptu historické antropologie, dějin mentalit a každodennosti. Cílem práce je pokusit se formou sondy do života československých legionářů zodpovědět otázku, co v životě vojáků znamenala smrt, která byla všude kolem nich, jak se vyrovnávali se strachem, bolestí a utrpením, jak vnímali násilí, jež se stalo nezbytnou součástí jejich válečného světa. Vlastním tématem je tedy ucelený pohled na umírání a smrt československých legionářů na ruské frontě během první světové války, zpracovávané především na základě analýzy historických pramenů, uložených z velké části ve fondech Vojenského ústředního archivu a Vojenského historického archivu, a studiu ego- dokumentů (korespondence, deníků a osobních záznamů konkrétních aktérů války). První část práce zkoumá různé podoby a formy smrti: na frontě, v polních lazaretech či nemocnicích, smrt dobrovolnou i smrt z trestu. Druhá část rekonstruuje pocity a nálady bojujících mužů ve vztahu ke smrti, jakým způsobem ji přijímali a vnímali, analyzuje stresové faktory, jimž museli vojáci Velké války čelit, a zkoumá možnosti obrany proti válečnému stresu a smrti jako takové. Třetí část práce přibližuje skutečnosti týkající se manipulace s mrtvými těly, způsoby a možnosti pohřbívání a záležitosti ohledně...
|
|
|
Tak jsme žili, bojovali a umírali. Legionářův svět v zrcadle tisku Čechů a Slováků v Rusku v letech 1914-1920.
Boháčková, Ilona ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce je náhled do života vojáků bojujících pod prapory československých legií na ruské frontě během první světové války. Práce se nezabývá situací na bojištích, ale snaží se ukázat, jak vojáci žili v době, kdy trávili čas v zázemí, kdy odložili zbraně a mohli se věnovat běžným denním činnostem. Stěžejním pramenem pro získání informací o každodennosti legionáře byly zahraniční odbojové časopisy, vznikající přímo mezi vojáky. Úvodní část práce představuje jednotlivé typy tiskovin vydávaných v Rusku a popisuje proč a za jakých okolnostní vznikaly. Další kapitoly přibližují, jak trávili vojáci své osobní volno, čím se zabývali, jak se bavili, jaké problémy řešili. Pozornost je věnována nejen pobytu jednotek v zázemí východní fronty, ale i jejich přesunu po sibiřské magistrále na východ a evakuaci celého vojska na lodích do Evropy.
|
|
|
Obraz legionářské tradice v médiích 1918-1939
Látalová, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Odraz legionářské tradice v médiích 1918-1939 rozebírá dobové články, divadelní hry a publikace věnované účastníkům prvního odboje a popisuje, jakým způsobem byla československá veřejnost informována o legionářích na základě studia archiválií. Jako hlavní zdroj informací byly použit výstřižkový katalog Ministerstva zahraničních věcí v Národním archivu v Praze, který obsahuje autentické sbírky článků týkajících se legionářů a působení legionářských organizací. Diplomová práce stručně shrnuje působení československé revoluční armády během první světové války a vývoj tisku v českých zemích. Zvláštní pozornost je věnovaná tehdy populárním periodikům Lidové noviny a Národní osvobození a jejich článkům. Popisuje vznik legionářského kultu a jeho symboliku. Velká část práce rozebírá osobu plukovníka J. J. Švece a jeho kult. Věnuje se prvnímu československému velkofilmu na motivy jeho příběhu. Také představuje zborovskou bitvu a její význam pro prvorepublikovou veřejnost a upozorňuje na státní svátky a tryzny spojené s legiemi. Součástí práce je také kapitola o křesťanských symbolech legií v době, kdy byla odluka církve od státu velkým tématem. Na příkladu dobových článků pak dokládá, jak tato historie byla prezentována čtenářům.
|
|
|
Archeologie legionářského mýtu československé první republiky
Mláka, David ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je dohledat existenci legionářského mýtu v různých mediálních prostředcích v letech 1918-1938. V úvodu práce se budu věnovat situaci v září 1938 a jmenování nové vlády v čele s gen. Janem Syrovým, bývalým legionářem. Zároveň se pokusím nastínit počátky zahraniční československé armády v Rusku, Francii a Itálii. Doplněním bude kapitola o založení Republiky československé a nutnost hájit její hranice proti agresi Polska a Maďarska. Následovat bude komparace románů Jaroslava Haška a gen. Rudolfa Medka. Dále bude analyzována filmová epopej Zborov. Celou práci bych chtěl zakončit pasáží o Hradní stráži, organizační struktuře a hrobem Neznámého vojína. Klíčová slova: legie, legionáři, mýtus, Republika československá, 1918-1938
|
|
|
Fenomén smrti v československých legiích v Rusku v letech 1914 - 1920
Boháčková, Ilona ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Téma předkládané diplomové práce vychází z metodologického konceptu historické antropologie, dějin mentalit a každodennosti. Cílem práce je pokusit se formou sondy do života československých legionářů zodpovědět otázku, co v životě vojáků znamenala smrt, která byla všude kolem nich, jak se vyrovnávali se strachem, bolestí a utrpením, jak vnímali násilí, jež se stalo nezbytnou součástí jejich válečného světa. Vlastním tématem je tedy ucelený pohled na umírání a smrt československých legionářů na ruské frontě během první světové války, zpracovávané především na základě analýzy historických pramenů, uložených z velké části ve fondech Vojenského ústředního archivu a Vojenského historického archivu, a studiu ego- dokumentů (korespondence, deníků a osobních záznamů konkrétních aktérů války). První část práce zkoumá různé podoby a formy smrti: na frontě, v polních lazaretech či nemocnicích, smrt dobrovolnou i smrt z trestu. Druhá část rekonstruuje pocity a nálady bojujících mužů ve vztahu ke smrti, jakým způsobem ji přijímali a vnímali, analyzuje stresové faktory, jimž museli vojáci Velké války čelit, a zkoumá možnosti obrany proti válečnému stresu a smrti jako takové. Třetí část práce přibližuje skutečnosti týkající se manipulace s mrtvými těly, způsoby a možnosti pohřbívání a záležitosti ohledně...
|
|
|
Tak jsme žili, bojovali a umírali. Legionářův svět v zrcadle tisku Čechů a Slováků v Rusku v letech 1914-1920.
Boháčková, Ilona ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce je náhled do života vojáků bojujících pod prapory československých legií na ruské frontě během první světové války. Práce se nezabývá situací na bojištích, ale snaží se ukázat, jak vojáci žili v době, kdy trávili čas v zázemí, kdy odložili zbraně a mohli se věnovat běžným denním činnostem. Stěžejním pramenem pro získání informací o každodennosti legionáře byly zahraniční odbojové časopisy, vznikající přímo mezi vojáky. Úvodní část práce představuje jednotlivé typy tiskovin vydávaných v Rusku a popisuje proč a za jakých okolnostní vznikaly. Další kapitoly přibližují, jak trávili vojáci své osobní volno, čím se zabývali, jak se bavili, jaké problémy řešili. Pozornost je věnována nejen pobytu jednotek v zázemí východní fronty, ale i jejich přesunu po sibiřské magistrále na východ a evakuaci celého vojska na lodích do Evropy.
|
host ::
RSS.